S Magdou Kubiasovou (*1964) jsme si povídali o možnostech zpracování vinutých perel, které v její tvorbě dominují a také o skle, o šperkařství obecně i o inspiraci přírodou. Mimo jiné jsme nakousli i její cestu za snem, stát se profesionální šperkařkou bez ohledu na vystudované školy i věk. Protože když člověk po něčem touží a nebojí se pustit s nadšením do práce, tak si svůj sen může splnit. Stejně jako Magda, která díky svému nasazení může dělat práci, která jí baví a stále se posunuje kupředu. Šperky se staly její novou cestou.
rozhovor no.: 5
— příroda už za nás všechno udělala —
K tvorbě šperků ses dostala díky své vášni šperky sama nosit. Kdy tě napadlo, že zkusíš něco vytvořit sama?
V podstatě jsem šperky toužila dělat vždycky. Už po základce jsem se chtěla přihlásit na uměleckoprůmyslovou školu, ale rodiče stále tvrdili, že nejdříve musím vystudovat něco pořádného a pak že si mohu dělat to, co chci. Takže jsem šla studovat gympl a pak VŠCHT, ale stále jsem měla sklon něco vyrábět a tvořit. Uprostřed života jsem se ocitla v situaci, kdy mi tvoření začalo přerůstat přes hlavu a musela jsem se rozhodnout co dál. A jelikož mám fajn manžela, který mě podpořil, zkusila jsem si splnit svůj sen a povedlo se. Stala se ze mě šperkařka.
Přiblížila bys mi tvou cestu ke šperku?
Nejdříve jsem si tvořila stále něco pro sebe. Pak jsem jednou šla v Praze v Blanické ulici kolem obchůdku, kde se prodávaly korálky a komponenty a já si tam šla něco vybrat. Mimo jiné tam byla i nástěnka s kurzy. Slovo dalo slovo a hned jsem se do jednoho přihlásila. Začala jsem dělat nejprve šité šperky. A postupně, vývojem, jsem zjistila, že mě tvorba ohromě baví. Pak ale přišla chvíle, kdy jsem začala mít větší požadavky na velikosti i barvy korálků, a tak jsem se dostala k výrobě vinutých perel. Pustila jsem se do dalšího kurzu a pak hned po jeho skončení jsme jeli s mužem do Berlína pro kahan. A tak to všechno začalo. Nejdříve jsem zkoušela dost věcí sama a pak se nabalovaly další kurzy.
Vzpomeneš si, jaký byl tvůj první vyrobený skleněný šperk?
To si určitě pamatuji. Byl to náramek. Moc ráda jsem ho nosila a stále ho mám. Byl vyroben z mých prvních použitelných „vinutek“.
Vinuté perly, neboli „vinutky“, jsou tvá doména. Můžeš mi přiblížit, jaký je technologický postup jejich výroby?
Vinuté perly neboli „vinutky“ jsou vyráběny ručně jednou z tradičních technik zpracování skla. Materiálem jsou tyče ze speciálně upraveného tzv. lampového skla, které jsou na trhu ve velkém množství barevných odstínů. Skleněné tyče se taví nad kahanem a rozžhavené sklo se při teplotě přes 1000 o C navíjí na ocelový drát. Používají se ocelové dráty různých průměrů, průměr drátu je současně také průměrem průvleku budoucího korálku. Dráty se před navíjením namáčejí do separačního roztoku na bázi hlinky, po oschnutí se vytvoří vrstva, která zabrání přilnutí rozžhaveného skla k oceli. Po vychladnutí se tak hotový korálek z ocelového drátu stáhne.
Základní, jednobarevný korálek se dále zdobí různými technikami. Mohou se nanášet další vrstvy skla různých barev, používá se skleněná drť, skleněné nitě, drahé kovy nebo leptání skla. Protože se jedná o ruční výrobu, stává se každý korálek originálem. Kombinace barev skel, variace různých tvarů a velikostí jsou prakticky neomezené a záleží jen na fantazii a šikovnosti tvůrce.
Sklo je dost specifický materiál, zvláště pro šperky. Před tím jsi zmínila, že jsi šperky i šila. Můžeš mi popsat, z jakých materiálů jsi ještě zkoušela šperky tvořit?
Dělala jsem vždy zejména ze skleněných korálků, ale nejdříve to byly šité šperky. Z malých rokajlů. Je to poměrně pracné a já mám ráda jednoduché věci. Trochu jsem tak bojovala s tím, aby z mého pohledu nebyly šperky moc přezdobené. U „vinutek“ má naopak člověk mnohem větší možnosti a může si dělat skoro vše, co ho napadne, podle svých představ.
Kdy ses rozhodla, že se začneš tvorbě šperku věnovat profesionálně, pod značkou KuBeads?
Profesionálně jsem se začala věnovat šperkařství asi dva roky po kurzu na vinuté perle. Když jsem uznala, že jsou už vhodné k nabídnutí. Přibližně od roku 2015 je prodávám a věnuji se jejich výrobě pro prodej. Před tím jsem si je tvořila zejména pro sebe.
Čím jsou tvé šperky specifické?
Mé šperky jsou z velké části inspirovány přírodou. Mám ráda přírodní materiály. Když něco vidím, hned se to snažím ztvárnit, například nebe, červánky, perseidy, prostě vše, co vidím kolem sebe. Co se týče barev, tíhnu k modré a to mám i vyzkoušené u svých zákazníků, že modré šperky jsou hodně oblíbené. Také mám ráda výrazné barvy, jako červenou, ale na to musím mít náladu. Inspiruji se na procházkách, bydlíme kousek od Konopiště a nejvíce věcí mě napadá venku. Myslím, že příroda už za nás všechno udělala, my se můžeme jen snažit napodobit ji.
Pro jaké ženy šperky navrhuješ?
Nemůžu říci, že by to byl přímo vyhraněný typ. Ale určitě jde o ženy, které vědí, co chtějí. Mají většinou představu, k čemu danou věc chtějí nosit a jsou zvyklé nosit šperky, které nejsou tuctové. Jsou si vědomy, že daný šperk mají jen ony a často i k určitému oblečení. Vytvářím náušnice, náramky, náhrdelníky či soupravy. Kromě šperků pro ženy, jsem momentálně začala dělat i manžetové knoflíčky pro muže, což je docela netypické. Chtěla jsem je jen zkusit, ale musím říci, že se hned prodaly a byl o ně velký zájem.
Jaké jsou možnosti vinutých perlí, co se týče velikosti?
Když by byl korálek příliš velký, byl by hodně těžký. Takže tato skutečnost určuje velikosti samotných perlí. Dělají se většinou menší. Ráda tvořím také čočky, a ty jsou v průměru až do 4 cm. Kromě kuliček a čoček lze vyrobit i kapky, oválky, srdíčka, ale například i květiny nebo postavičky.
Pracuješ nad kahanem s rozžhaveným sklem při teplotě nad 1000 stupňů Celsia a k tomu je potřeba dostatek prostoru. Kde tvoříš?
Mám ateliér u Znojma, kde mám soustředěné všechny potřeby a svůj prostor. Protože některé druhy skla při tavení tvoří zplodiny, které jsou nebezpečné, je potřeba mít místo na tvorbu dobře vybavené, důležitý je odtah a větrání. Také mám místnost, kde šperky kompletuji a tvořím. Takže mám vlastně dva ateliéry v jednom domě. V suterénu vyrábím korálky a nahoře v podkroví z nich tvořím samotné šperky.
Jak je práce nad kahanem pro tebe náročná?
Fyzicky náročná není, ale časově ano. Když vyrábím nějakou perli, tvořím vrstvy a může jich být i deset nebo patnáct. Náročnější bývají i ty, které kombinuji s kovy a ty překrývám čirým sklem. Záleží i na velikostech. Někdy mám „vinutku“ hotovou za pět minut a jindy může její výroba trvat i hodinu. Ale když ta práce člověka baví, tak čas ani nevnímá.
Kromě šperků ale tvoříš i něco jiného. Můžeš mi tvou práci přiblížit?
To je pravda. Po dvou letech, co jsem se začala šperkařství věnovat profesionálně, jsem zjistila, že spousta lidí kolem mého stánku projde, líbí se jim to a pochválí mi práci, ale nic si nekoupí, protože to třeba není jejich styl. Tak jsem přemýšlela, jakým způsobem oslovit i ty, kteří šperky nenosí. Začala jsem dělat z perlí a korálků obrázky a různé závěsné dekorace a objekty. Pak jsem se dostala do Sázavy, kde tyto objekty zaujaly Dášu Petrovickou. Slovo dalo slovo a domluvily jsme se na výstavě Orbis Vitreus. To bylo loni před Vánoci na Huti František v Sázavě.
Tak se mi podařilo dostat se s mými nápady a tvorbou na veřejnost. Jsem za to hrozně vděčná, protože díky tomu jsem v sobě nastartovala nový směr a zabývám se jím i dál. Musím říci, že mě někdy baví a naplňuje i více než samotné šperky. Mám spoustu nápadů a postupně se od obrázků z první výstavy posunuji více abstraktním směrem. Náměty mě napadají zejména ve stavu mezi spánkem a probuzením a musím si je hned zapisovat, abych je nezapomněla.
Plánuješ do budoucna další výstavu?
Určitě. Už o tom dost přemýšlím a možná již během příštího roku. Ale nerada bych předčasně něco víc prozrazovala. Tak snad to vyjde.
Jedním z prvních impulsů k prezentaci tvé sklářské tvorby byl i zájem Dagmar Petrovické o tvé objekty, která stojí i za novým projektem goodbyGlass. Proč ses rozhodla prezentovat svou tvorbu i tam a být součástí projektu?
Za prvé mi přijde, že jsem se během přípravy mé výstavy přesvědčila o tom, že Dáša ví celkem dost dobře, co dělá. Má sklo jako materiál ráda a záleží ji na tom, aby si lidé kupovali hezké věci. Na tom se shodneme. A na projektu se mi líbí zejména ta různorodost. Protože se pod jednou značkou prezentuje velké množství výrobků různých stylů i technik. Zákazník má tak možnost vidět velkou škálu možností zpracování skla, a to je dobře.
Jaký má podle tebe projekt goodbyGlass potenciál?
Myslím si, že velký. Ale určitě si bude muset svou cestu prorazit. Podle mého názoru každý projekt, každý spolek či skupina lidí, vydrží, jen když vzniká déle a postupně, než rychle a chaoticky. Takže určitě goodbyGlass potenciál má, ale musí za tím stát trpělivá práce.
Jaké máš plány do budoucna?
Zkusila jsem se přihlásit na rekvalifikační studium zlatník-klenotník, ale ještě nevím, jak to dopadne. Doufám, že se mi jej podaří absolvovat, protože si myslím, že by se mi tím otevřely dveře zase dál, k další tvorbě. Takže v příštím roce to snad vyjde. Jinak mám rezervy ve „vinutkách“, v technikách, kterých je hrozně moc. Ty chci ještě dopilovat, vylepšit. Budu hlavně ráda, když má práce poběží jako doposud. To budu spokojená, to je můj plán.
Co ti samotné šperkařství přináší do života?
Konečně jsem začala dělat, to co jsem celý život chtěla. Dělám něco, co je konkrétní a těší mě i lidi, od nichž mám odezvu i zpětnou vazbu, a to mě nabíjí. Šperkařství není činnost, ze které člověk zbohatne. Je to spíš něco, co člověku dává pocit uspokojení z dobře odvedené práce a je to potěšení.
Šperkařka Magda Kubiasová (*1964) se profesionálně věnuje tvorbě skleněných vinutých perlí, z nichž tvoří hotové šperky, od roku 2015. Svoje autorské korálky využívá také v obrazech a závěsných objektech. Její výrobky lze spatřit na webových stránkách pod značkou KuBeads nebo v projektu goodbyGlass. V letošním roce 2020 také povede kurzy šperku na Huti František v Sázavě.
Líbí se vám naše rozhovory se sklářskými umělci? Zajímáte se o dění v současném českém skle? Pokud byste chtěli podpořit naší aktivitu, abychom vás nemuseli i nadále zatěžovat reklamou, budeme rádi za jakýkoliv příspěvek na podporu našeho blogu i dalších činností.
Přispět můžete na toto číslo účtu: 670100-2215867698/6210
V případě jakýchkoliv dotazů nás neváhejte kontaktovat.
goodbyGlass 
1 komentář: „Magda Kubiasová: „Vinutí perel není činnost, ze které člověk zbohatne, ale tvorba, která přináší pocit uspokojení a je zároveň potěšením.““